Ano. Pokud jde o přístupnou vodorovnou plochu, aplikace je jednoduchá a nevyžaduje zkušenosti ani techniku.

Po aplikaci dochází k přirozenému sesednutí materiálu, při kterém může tloušťka aplikované vrstvy klesnout až o 10 %. S touto hodnotou je již předem počítáno při výpočtu výsledné tloušťky izolace. Po ustálení je materiál rozměrově stabilní a dlouhodobě si zachovává své tepelněizolační vlastnosti.

Ano, jde o identický materiál. Rozdíl je pouze ve způsobu aplikace.

Z recyklovaného novinového papíru s minerálními přísadami pro požární odolnost a ochranu proti škůdcům.

Nehoří plamenem. Díky minerálním přísadám při působení ohně pouze zuhelnatí a zpomalují šíření plamene v konstrukci.

Aplikace je velmi jednoduchá a případné nepřesnosti lze kdykoliv snadno upravit. Rozhodující je výsledná tloušťka izolační vrstvy, kterou lze bez omezení kdykoliv doplnit.

Při správné skladbě konstrukce materiál pracuje difúzně otevřeně a nevede ke vzniku plísní. Dokáže přirozeně pracovat s vlhkostí – přijímat ji a následně ji uvolňovat zpět do prostředí. Na rozdíl od některých syntetických materiálů nevytváří uzavřený systém, ale funguje v souladu s konstrukcí domu.

Pokud je plocha přístupná a jde o strop pod nevytápěnou půdou, je řešení vhodné. Ale pokud si nejste jisti, ozvěte se. Rádi to s vámi probereme.

Celulóza je vhodná do většiny běžných stavebních konstrukcí, ale existují místa, kam nepatří. Nesmí být v přímém kontaktu s komínovým tělesem, kouřovodem ani jiným zdrojem vysoké teploty. Okolí komínů proto řešíme systémově pomocí nehořlavých materiálů, například pěnoskla nebo deskové čedičové izolace s třídou reakce na oheň A1. Celulóza se zároveň nepoužívá v konstrukcích vystavených trvalé vlhkosti, zatékání nebo přímému kontaktu se zeminou. Nevhodné jsou také skladby, kde by byla konstrukce z vnější strany difúzně uzavřená a z vnitřní strany umožňovala průnik vlhkosti. V takovém případě by mohlo docházet k hromadění vlhkosti v konstrukci.